Paula Hawkins; Dívka ve vlaku

Jméno: Dívka ve vlaku
Autor: Paula Hawkins
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2015
Anotace: Rachel dojíždí ranním vlakem do Londýna. Den co den si prohlíží útulné předměstské domky, a když vlak na chvíli zastaví u návěstidla, naskýtá se jí pravidelně letmý pohled do soukromí mladého páru. Postupem času Rachel začíná mít pocit, že ty dva lidi zná. Představuje si, že je zná. Dá jim dokonce jména: Jason a Jess. Jednoho dne však zahlédne něco, co ji šokuje. Stačí pouhá minuta, než se dá vlak zase do pohybu, a náhle je všechno jinak… Krátce nato se Rachel dozví, že se „její“ Jess pohřešuje, a proto se rozhodne obrátit na policii. Není si jistá, zda tím nenadělá více škody než užitku, zatímco se stále více zaplétá do příběhu, který není její, ale jenž nakonec obrátí naruby život úplně všem…
Důvod, proč jsem tuto knihu četla: Protože ji četli všichni! Ne, myslím to vážně. Všichni ji četli, všichni na ní psali recenze, když jsem pracovala v Kanzelsbergeru, tak mizela z pultů a lidé se o ní skoro prali. Tak jsem si řekla, "proč ne?" A stáhla si ji v epub. Sice o něco později, než ostatní, ale přesto. Přečetla jsem si pár recenzí, kladných i záporných, přečetla jsem si anotaci a s vervou se vrhla do čtení. A těch pár stránek, necelých 300, jsem přehltala během dvou školních hodin. A líbí se mi?
Shrnutí: Rachel je nechutná. "Jess" blbá. Anna tupá a hysterická. Pokud budu citovat jednu z recenzí na databazeknih.cz, tak "neurazí, ale bohužel ani nenadchne" je perfektně výstižné. Vcelku obyčejná nudná kniha, která se přečetla skoro sama. Ano, stále jsem neodpověděla, zda se mi kniha líbila. Proč? Nevím, zda se mi líbila. Nevím, jestli jsem v ní našla tu jiskru, díky které je tak vychvalována, nevím, jestli jsem ji pochopila - ačkoliv děj je tak primitivní, že snad ani nejde ji nepochopit. Šeredná a blbá opilecká troska, tak by se dala definovat "hlavní" hrdinka, která je tak primitivní a naivní, až to bolí. Vážně se mi z ní zvedal žaludek a čtečku jsem málem mrskla přes třídu... no, vlastně skoro pokaždé, kdy se děj týkal této slepice. Všichni dobře víme, že ve svých recenzích nejsem sprostá a snažím se být objektivní, ale tato hloupá a naprosto vymaštěná troska mi vážně nadzvedla mandle. Nechápu, proč mě to tak naštvalo, doopravdy ne. Příběh ale vážně není hoden ocenění Knihou roku, naprosto nesouhlasím. S odstupem jasně vidím, že byl vrah ten, kdo jím byl, a říkám si, jak jsem to mohla nevidět... Ale na druhou stranu, v tu chvíli jsem byla tak ponořena do příběhu, že jsem měla klapky na očích a jela si jen stránku za stránkou.
Vlastní názor: Eh, jak začít. Charaktery dost na prdlačku, jeden horší, než druhý, všechny naprosto odpadního typu; což je možná to, co mě tak neskutečně znechutilo. Stále nemohu určit, zda se mi kniha líbila, či ne. Jsem z ní poměrně dost zmatená, stejně jako ze svých emocí. Mohu tedy říct, že na mě kniha zapůsobila, to na sto procent. Zapůsobila na mě, ale vzhledem k otravným a protivným charakterům nevím, zda to bylo kladně. Děj mi nepřijde nijak propracovaný, je to trochu drsnější "harlekýnka", která vyústila vraždou.
Takže bohužel, ale knihu hodnotím