James Dashner; Labyrint: Útěk

Jméno knihy: Labyrint: Útěk (originál The Maze Runner)
Autor: James Dashner
Rok vydání: 2014 (originál 2009)
Nakladatelství: YOLI

Anotace: Když se Thomas probudí ve výtahu, nepamatuje si nic než své křestní jméno. Nemá žádné vzpomínky na rodiče ani na domov a netuší, jak se dostal tam, kde je. Jeho paměť je prázdná.
Není však sám. Když se výtah otevře, Thomas zjistí, že má kolem sebe chlapce, kteří ho uvítají na Place, širokém prostranství uzavřeném vysokými kamennými zdmi.
Placeři, jak si jeho obyvatelé říkají, nevědí, proč nebo jak se tam ocitli. Kam jejich paměť sahá, vědí jen to, že každý den se otevřou kamenné brány do labyrintu, jenž je obklopuje. A stejně tak se každou noc pevně zavřou. Jednou za měsíc přiveze výtah nového chlapce. A nikdo nechce zůstat v labyrintu po setmění.
Thomasův příchod Placeři očekávali. Ale další den se objeví dívka - vůbec první, která na Plac dorazila. A ještě překvapivější je zpráva, kterou jim doručí. Placeři byli vždy přesvědčení, že když se jim podaří labyrint kolem Placu vyřešit, najdou cestu domů... ať je to kdekoli. Ale čím dál víc se zdá, že Labyrint řešení nemá.
Dívčin příchod nevysvětlitelně způsobí, že si Thomas začně připadat jiný. Něco mu říká, že by mohl znát některé odpovědi - kdyby našel způsob, jak se dostat k temným tajemstvím uzamčeným v jeho mysli.

Důvod, proč jsem tuto knihu četla: Protože jsem viděla film. A proč jsem koukala na film? Protože tam hraje okouzlující Dylan O'Brien.

Vlastní názor: Po spatření filmu jsem měla pusu do o a jenom jsem zmateně koukala na tablet, jestli to jako bylo všechno, nebo mi tam ještě pár minut schovává. Neschovával.
Jelikož jsem nejprve viděla film (dvakrát, podruhé jsem na něj šla o dva dny později s bratrem do kina), a teprve poté četla knihu, spoustu věcí jsem nechápala. Neustále jsem si musela říkat, kde je chyba, že takhle to přeci ve filmu nebylo. A když jsem se dozvěděla o tom, co Thomas s Teresou umí, jenom jsem šokovaně třeštila oči. Nechápala jsem, jak je to možné, že zrovna takhle důležitou věc vynechali.
Ale dost o tomto, bavíme se stále o knize. Kniha má neskutečně zajímavý námět. Ačkoliv jsem o ní nevěděla vůbec nic v momentu, kdy jsem pro ni sáhla, že si ji koupím a přečtu, těšila jsem se na ni, protože jsem předtím viděla film. A udělala jsem dobře.

Edit: Zároveň je ovšem pravdou, že kniha nebude pro každého. Autor se nevěnuje jednotlivých charakterům, kniha je vlastně přímo "nacpaná" akcí (ačkoliv je pravda, že zde stále jsou pohodové scény, které se mi líbí), a jelikož je to postapokalyptický žánr, spoustě lidí to sednout nemusí. Já sama jsem dříve tento žánr ráda neměla, ovšem nyní, po přečtení spousty knih - a vymýšlení vlastních scénářů, mohu říct, že jsem si k němu pomyslnou cestičku našla.

Dalším plusem by mohlo být také to, že kniha není další z řady akcí nabušených románků, které vlastně jsou jen zástěrkou pro romantický příběh. Samozřejmě, láska tu je, protože kdyby nebyla, polovina čtenářů by to tolik nemilovala, ale i přesto je výraznějším faktorem okolí toho všeho. 

Shrnutí + hodnocení: Knihu mohu jedině doporučit. Je to zase něco nového, ačkoliv téma po-světa už je trochu ohrané. Spisovatel si ladně pohrál s myšlenkou, několikrát ji přehodil ze strany na stranu, upletl si síť a vytvořil něco originálního.

Za mě tedy rozhodně PĚT z PĚTI.



CONVERSATION

1 komentářů:

  1. O Labyrintu uvažuji, ale nějak jsem dospěla k názoru, že než nějak pokoušet dystopie, zůstanu u jistého fantasy.
    Mimochodem, zkusila bych zarovnání do bloku. A sice nejsem expert, ale u anglických názvů se dost častou píšou velká písmena téměř u každého slova (a The maze runner vypadá divně). A možná se u samotné recenze trochu rozepsat, když je kratší než oficiální anotace, ne? :)

    OdpovědětVymazat

Back
to top